Filip Nízký (1972) patří ke střední generaci sklářských výtvarníků, kteří se začali prosazovat na počátku tisíciletí. Studia zakončil v roce 1999 v ateliéru skla u prof. Vladimíra Kopeckého na pražské VŠUP. Ihned po studiu získal v Mnichově cenu Talent 2000 v oboru sklo. Ve své tvorbě se zabývá designem, malbou, sochařstvím, ale jádro jeho tvorby spočívá ve skleněné plastice. Již od roku 1997 spolupracuje s významnou sklárnou Moser, kde je autorem limitovaných sérií i autorských unikátů.

Stejně tak, jako sbírat české malířství nebo číst české noviny, patřilo k dobrým mravům národně uvědomělých Čechů v 19. století sbírat český porcelán.

Období biedermeieru bylo hvězdnou chvílí českého skla. Díky mistrovství a genialitě českých sklářů byla objevena řada nových sklovin a výzdobných technik, které si postupně osvojil celý svět. Jedním z nejvýznamnějších vynálezců a zároveň skvělým sklářem byl Friedrich Egermann. Jednu jeho neobvyklou číši bychom Vám rádi představili.

Místo úvodního slova nechám promluvit samotného autora: „Mám rád několik svých tvarů, na kterých nelze pohnout ani milimetrem hmoty a barvy. Dokonalost pro mne znamená poznání a přijetí osobních omezení. Nechtít se rozprostřít v širokém prostoru neomezených přání. Chci být laskavě omezen materiálem, nářadím, vlastní rukou. Samota a koncentrace mne vede na cestě k dokonalosti.“

Počátkem května se nám dostal do nabídky atraktivní grafický list Františka Kupky. Ačkoliv se tento list čas od času objeví v některé české aukci, přesné určení, o co se ve skutečnosti jedná, nebylo jednoduché.

Perly mají u žen zvlášní postavení. Některé na ně nedají dopustit, jiné by je nikdy na sebe nevzaly. Proč tomu tak je? Pro některé ženy hraje roli, že perly nejsou drahokamy, pro jiné je obtížné poznat a ocenit krásu pravých perel. Ale co si představit pod pojmem pravá perla? Perel existuje řada druhů, tímto článkem bych je ráda představila a ukázala na rozdíly mezi nimi.